Tak já nevím jestli se mám smát nebo plakat, asi ani jedno. Moje generace vychovala, nechala pokud to šlo vzdelat své děti dnes ctyricatniky a padesatniky a koukejme se heleďme se, závidí nám důchody místo co by počali své děti, vychovali, uzivili, dali je vzdelat aby i oni měli tu generaci, která by jim přispívala na důchody. Samozřejmě nechci pausalizovat týká se to Mistra Horáka a autora článku a jim podobných. Mistrovi Horakovi chci říct, že ty bytovky, obchody, komunikace, Metro atd. postavili permonici, zatím co my jsme se v práci valeli po stole. Copak asi tento Mistr vytvořil. Taky si myslím že je to troll.

Autor clanku mi připomíná kadrovaka a ještě něco mnohem horšího. Fuj.

Mě ten článek také přivedl na myšlenku "ještě něčeho mnohem horšího". Nebudu to příliš rozebírat, ale ta myšlenka nemá daleko k nacismu. A má to blízko i k myšlenkám na uzákonění eutanázie, která by sice byla papírově naprosto dobrovolná a naprosto nezneužitelná, ale právě že jen na tom papíře...

Na obhajobu pana autora ale musím zmínit, že jeho názor o přeplácení důchodců vůbec není ojedinělý a že spousta mladých lidí si myslí, po masáži v různých komentářích v televizi apod., že oni se důchodu nedožijí, protože prý pro jeho získání budou mnohem tvrdší podmínky než dnes. Oni se nedožijí, ale platit sociální pojištění musí. Mimochodem, já si naopak myslím, že dnešní čtyřicátníci se důchodu dožijí v pohodě a navíc jeho poměr k průměrné mzdě bude mnohem lepší než je dnes - ale oni tomu nevěří.

Co se týče pana Horáka, tak nevím, ale myslím si, že svoje příspěvky píše jako ironii, jako výsměch článku.

Však na to taky přijdete. Vzpomněl jsem si, když mi bylo asi tak dvacet, že mi přišlo divné když si pán po padesátce, tedy z mého pohledu starý, chtěl koupit nový nábytek. Dnes, po sedmdesátce, se na to dívám trochu jinak. Když se dožijete, poznáte.

Ale ovšem že chápu - možná není z mého článku zřejmé, že bych si přál pro každého, kdo si přeje nový nábytek, aby si ho mohl pořídit. Bude ale možná potřeba dělat priority.

Autorův, eufemisticky řečeno novátorský přístup k důchodům nebudu hodnotit. Ale chytrost té úvahy přesně odpovídá představě autora o výši důchodu oněch dvou hypotetických důchodkyň.

No jistě. Ta paní dělnice a toaletiářka by měla spíše nepatrný důchod - 10 000 snad. 15 000 je už docela slušný. A z čeho by žila, kdyby ho rozdala svým pitomým synům???? Z půlúvazku sotva.

Slušný blábol.

To zřídíte, pane autore, další úřad, jenž bude slídit, který starý člověk potřebuje dávku na přežití a který starý člověk ji nepotřebuje, protože úřad vypátral, že jezdí do lázní a zalyžovat si do Alp? A co když ten, kdo si dávku podle Vás nezaslouží, si na to užívání na stará kolena celý život šetřil, zatímco ten "potřebný" nešetřil?

Přesně tak: hrozná představa něco takového. Pouze jsem se snažil upozornit, že politické úvahy se kdykoliv mohou vrtnout přesně tímto směrem a bude možné pro to najít racionální důvody.

Mě přijde ubohé řešit tady životní styl jednotlivých důchodců a vyčíitat jim pár tisíc důchodu, když stát doslova vyhazuje peníze oknem na různé dotace, tunely, nevýhodné zakázky, ziskové organizace, různé dotace do zahraničí nebo jen na svůj provoz, na nabobtnalou státní správu...

Přesně tak. Při čtení toho ohromujícího článku jsem chvilkami měla pocit, že to autor nemůže myslet vážně, že to jen hloupý vtip. Bohužel, i tací lidé jsou mezi námi. Tihle týpci dostat moc...

Je smutné, že my mladí, kteří jsme v tom 89 ́ pozvedli nad našimi hlavami ten prápor svobody a demogracie, který hrdě neseme už řadu let vstříc naší nové, světlé, šťastné budoucnosti. Ale přitom sami nevíme, zda a kdy se my vůbec nějaké penze dočkáme, když ještě k tomu musíme z daní naší usilovné a vyčerpávající práce živit tolik těch gerontů penzistických, jejichž množství a věk dožití se neustále zvyšuje.

A ten věk dožití se v současnosti zvyšuje i díky tomu, že nejsou z práce unaveni a zničení, jako jednou budeme my, neboť oni ve svých pracovních dobách většinu času pohodlně proseděli a proklimbali na stranických, svazáckých, ROH, SČSP, Brigád soc. práce a bůhví jakých dalších schůzích.

A pokud už náhodou byli na pracovištích, tak je zajímalo, kde jaký melouch zrobit, případně co kde ze společného pokrást v duchu tehdejšího hesla "kdo nekrade, okrádá rodinu".

A uvědomme si, že kdyby nebylo nás mladých, a nedošlo díky nám k tak převratným společenským změnám, tak bychom jistě díky této generaci dávno hlady a bídou dávno pokapáli

Další co neumí počítat nebo záněrně provokuje.

Ono je totiž 30 let po 89. a těm mladým nejvýše čtyřicátníkům bylo tak s bídou 10 let a spíš než zvonit klíči tahali kačera. A ti pětašedesátníci, kterým bylo nad třicet tři čtvrtiny pracovního života budovali firmy, pracovali v továrnách, prostě budovali současný kapitalismus a platili důchod tehdejším důchodcům a začali platit školy těm mladým.

Neotřelý pohled. Divím se, že už tu nezuří diskuse o tom, jaký jste asociál apod..

Je to všechno, bohužel, pravda:

- neefektivní rozdělování důchodů nepotřebným,

- dítě není záruka příspěvků do budoucího systému,

- žádný tlak na úspory,

- nepoměrně dlouhý život d důchodu,

- žádná podpora výnosných investic, ba ani žádná kontrola potřebnosti.

Tímto pohledem ale můžeme hodnotit mnoho veřejných statků:

- zdravotnictví - žádná efektivnost, mizivá spoluúčast ...

- školství - jaký je vůbec přínos školní docházky? Vyplatí se zvyšovat učitelům platy? Co to přinese?

Neůměrně dlouhý život v důchodu? Doufám že to říkáte vašim rodičům či prarodičům a sám to dobrovolně v sedmdesáti zabalíte.

Jste poněkud mimo realitu. Nejvíce s tím 15000 důchdem pro celoživotní dělnici a uvaděčku veřejných toalet.

To není podstatné. Podstatné je, co nám chce autor říci o systému.