Na obhajobu prof. Heleny Válkové

17. 01. 2020 7:25:46
Trochu ironicky a soucitně o generačních schématech, normalizačních yuppies a že Helena Válková nedržela oprátku Miladě Horákové.

Vyslovuji upřímné díky za statečnost, se kterou žena ve zralém věku, zkušená a profesně hotová v přímém přenosu ukazuje, jaké to je octnout se mimo svou komfortní zónu. Cosi mluví, obhajuje, je zmatená, vymýšlí si, dělá "poker-face"... Ale: jde to vidět. To je důležité, očistné a vlastně to s ní osobně nemá moc společného.

Normalizačních yuppies mezi námi

Její aktuální „situace“ (zavržení její kandidatury v lednu 2020 na ombudsmanku po zveřejnění 40 let starého článku v oboru trestního práva o institutu používaném komunisty proti disidentům, který ve svých 28 letech sepsala s fanatickým prokurátorem J. Urválkem, odsoudivším M. Horákovou na smrt) nám připomíná známý fakt: existují pozdně normalizační elity, jejichž chápání našeho (jejich včetně) českého světa je neměnné a které jsou pevnou součástí českého establishmentu. Jaké jsou jejich hodnoty a východiska?

Tito elitní manažerští kádři vyvstali přirozenou generační obměnou v 70‘ a 80’ letech coby dorost státu a Strany. Měli vlastnosti, které by zaručovaly úspěch nalevo i napravo od železné opony: ambiciozní, pragmatičtí, kariérní, materialističtí, zastřešení komunistickou legitimací a dobře etablovanými patrony, mladí a – ano – svobodní: hoši z prognostického úřadu, Fr. Čuba, Al. Lorenc,... "Hrdinka" mého článku je jednou z těchto normalizačních yuppie (young urban proffessional: ambiciozní, efektivní, workaholický mladý a poněkud k životu nesensitivní manažer). Tisícovky energických jednotlivců se ne nutně osobně znaly, ale jejich chápání světa svorně vzdorovalo polistopadovému demokratickému narativu, zejména jeho romantické verzi.

Hodnotový kompas establishmentů

Ve svých formujících letech si nastupující normalizační yuppíci z toho, co při svých vzestupných kariérách viděli kolem sebe, vytvořili velmi životaschopný mix přesvědčení, který byl rozhodně radikálně jiný od válkou a ideologiemi zpovykovaného poválečného establishmentu (zastoupeného např. prokurátorem Urválkem), který je předcházel a od kterého se učili, zejména:

  • řízení státu je kontinuum privátní a veřejné sféry
    (oproti dříve: v zájmu všech musí být vše veřejné)
  • centrální řízení státu je pokračováním kapitalismu jinými prostředky
    (oproti dříve: centrální řízení státu je neslučitelné s kapitalismem)
  • dokonalý cynismus k ideologii (lhostejno zda komunistické nebo liberální)
    (oproti dříve: fanatismus ideologií)
  • ideologický narativ společnosti je nástroj, s kterým pracuji já, nikoliv on se mnou
    (oproti dříve: ideologický narativ nás definuje všechny)
  • lidi jsou: nikoliv svobodní jednotlivci, pro které pracuji, ale systém, který je třeba řídit
    (oproti dříve: lidi je třeba zachránit, zejména od sebe samotných)

Normalizační yuppies možná dnes již nejsou „young“, ale shora nastřelený světonázorový kompas jim samozřejmě zůstal pod kůží.

Doba ±1970 až ±2020 je pro normalizační yuppies „jedinou epochou“

Nikoliv láska k demokracii, ale cynismus k ideologiím všeho druhu, dovolil normalizačním energickým makáčům fungovat před i po listopadu 1989 stejně a nerušeně (víc a dál). Revoluce byla pro jejich kariérní kompas poznámkou pod čarou (pro mnohé jiné ne: o těch nemluvíme) na jinak pevné mapě institucí soudního, státního, polostátního mixu agentur, kterým ještě včera říkali „stát a Strana“. Oni šli za svou manažerskou či profesní ambicí na vysokých pozicích, dělali „dobře svou práci“. Změna „režimu“ je pro dobrého manažera výzvou k tomu obstát coby „manažer změny“ a pochopit příležitosti (ať manažer třeba v akademické sféře). A ovšem, že obstáli: výměna přívlastků demokracie z „lidové“ na „liberální“ se makajícího manažera v podstatě nemá co dotýkat.

Křivda a nepochopení, proč jsem „nechutná“

Cynismus vůči ideologickým narativům, které se této elitě vštípil do mysli, nikomu z nich nedovolil chápat „spolupráci s KSČ“ jako morální škraloup. Prohlášení (ze dne 15.1.2020) kandidáta na ústavního soudce Šámala, že „své členství v KSČ považuje za morální poklesek“ je pro normalizačního yuppíka nemožno pronést upřímně.

Z toho plyne i tichá dohoda členů normalizačních elit nevytahovat předlistopadové kostlivce ze skříní, neboť je jich příliš mnoho a stejně jsou „nám“ jedno. Tato tichá dohoda byla právě u mé hrdinky porušena. To je důvod, proč svou situaci považuje za nefér. Se svou rozčarovaností se neobrací na veřejnost, ale zejména na členy svého vlastního souručenství, které porušilo nepsané pravidlo. A to jakkoliv musí být jasné zejména profesorce práva, jak absurdní a v příkrém rozporu je kombinovat právě její osobní odbornou předlistopadovou profesní minulost a proplétat ji s vysokými ústavními funkcemi, které zastávala nebo zastává dnes.

Odsouzení za včera dnes a zítra

Prezident nazval prokurátora Urválka „odporným zjevem“ a H. Válková se o tuto nechutnost v minulosti otřela. Takto vytahovat předlistopadové ideologické schéma do ideologického schéma polistopadového je ale podle nepsaných pravidel normalizačních yuppies podpásovka.

Prezident Zeman říká, že „je lhostejné, zda by napsala článek o trestním právu, nebo o kůrovci. podstatné je, že ho psala s odporným zjevem“. Je to bonmot, s kterým nejde souhlasit. Jako účelová racionalizace, dovolující sestřelit vlastní kandidátku, je ovšem v pořádku. Zemanův bonmot je parafrází bonmotu vrcholného kariéristy normalizace G. Husáka „ať odpadne což je kolísavé a oportunistické...“. Zemanův bonmot zavdává potřebu si připomenout podstatnou pravdu, která se z něj zdá být málem nejistá: Helena Válková nedržela Miladě Horákové oprátku kolem krku.

Používání minulosti k odstřelu v současnosti je ovšem všudypřítomné právě v dnešní digitální době a jsou zde tíživé analogie zcela soudobé. Je H. Válková předmětem ostrakizace, proti které se nemůže bránit, neboť svůj „tweet“ z roku 1979 nesmazala? Když v únoru 2018 oznámil New York Times novou členku své ediční rady jménem Quinn Norton, interneti se neprodleně pustili do lustrace jejího twittrového účtu. Po nalezení několika 10 let starých objektivně „nechutných“ slov z konverzací (včetně „buzerant“ a „negr“) ohlásil list, že dotyčná vlastně do redakční rady nenastoupí. Silná slova vyslovila v kontextu dokonale neberoucím v potaz byť jen náznakem být schopna jednou teoreticky kandidovat do ediční rady NYT. Podobných zcela aktuálních lustračních procesů se skutečnými dopady na kariéry a mnohdy živobytí jednotlivců je přehršel.

Mrazivý závan totality – really? a co s ním

Anebo snad je Válková opravdu mrazivým závanem z doby diktatury proletariátu a jsme svědky skutečné české verze vyrovnávání se s minulostí. Možná je Adolfem Eichmannem (nacista, který byl v r. 1962 odsouzen v Izraeli k trestu smrti za organizování holokaustu) naší krvavé totalitní komunistické minulosti. V takovém případě nechme promluvit osobu pro ten případ nejpovolanější, horlivou židovskou reportérku Eichmannova procesu, filosofku Hannah Arendt:

„Přestože nevíme, co činíme, když jednáme, nemáme ani žádnou možnost zvrátit své dokonané jednání. Jednání není jen nepředvídatelným, je také nezvratným procesem. Neexistuje autor ani činitel, který může odčinit co udělal v případě, že se mu to nelíbí nebo když se následky ukáží být katastrofální“.

Jedinou možností, jak zmírňovat zlé dopady nepředvídatelnosti, píše Arendtová, je naše schopnost činit a držet sliby. Jak dobrý nástroj to je, může posoudit každý jednotlivě na sobě. Jedinou možností, jak zmírňovat zlé dopady nezvratitelnosti našeho jednání je „schopnost odpuštění“:

„Bez schopnosti odpuštění, tj. odpoutání od důsledků našeho jednání, by byla naše schopnost jednat jakoby uvězněna do jednoho jediného úkonu, z kterého bychom se nikdy nebyli schopni otřepat. zůstali bychom obětí takového důsledku navždy, podobně jako čarodějův učeň, který neměl tajné zaklínadlo na sejmutí kletby.“

Staří jsou také dětmi – své doby

Normalizační yuppies stárnou, nesou si ale svou dobu (tj. svůj hodnotový kompas) s sebou stejně, jako ti před nimi a jako my po nich. Říkám si a snad i ty, vážený čtenáři, se mnou: umíme se chápat, umíme provést „akty odpuštění“ ?

A tedy: má "hrdinka" Válková, nutno uzřít, je dokonalým dítětem své doby, je symptomem normalizačního režimy-tranzitujícího českého manažerského establishmentu, který je dnes na vrcholném podzimu svých sil, energie a vlivu. Je to establishment se zcela jinou sociokulturní GPS, než ti, kdo přichází po něm: letargický k pojmu „svoboda“, jejíž absenci nikdy neokusil, cynický k romantické ideji liberální demokracie, semknutý svou generační solidaritou a svou neschopností vnímat vinu za komunistickou minulost. Oni jsou i my. Já jim rozumím. ČR je tím čím je i díky nim – v dobrém i ve zlém. Jestli něčí, pak právě jejich bylo divokých posledních několik dekád. Již brzy tyto energické normalizační manažery vyprovodí věk. Kéž od nich pochopíme pro nás užitečné věci.

cit.: Arendt, H. (1964): Labour, Work, Action, in The Portable Hannah Arendt, Penguin, 2000

Autor: Ivo Maryška | pátek 17.1.2020 7:25 | karma článku: 36.01 | přečteno: 8665x

Další články blogera

Ivo Maryška

O Neffově nedobrém slovu o "LGBT" (k vraždě v klubu Tepláreň)

Ad Ondřej Neff „Kasta nedotknutelných“ (Lidové noviny 17.10.2022). Pan Neff "atmosféru nenávisti", ve které ochota ke konfliktu přirozeně bují, přiživuje...

17.10.2022 v 14:51 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 521 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 79 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 227 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.41 | Přečteno: 639 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3664

Kdybychom plně chápali důvody, proč se druzí lidé chovají tak, jak se chovají, bylo by nám z toho dost blbě. (Sigmund Freud, upraveno)

 

Zásadovost je posledním útočištěm lidí bez představivosti. (Oscar Wilde)

 

Naprostá originalita je samozřejmě nemožná. (Ezra Pound)

 

autor je: obchodník, zaměstnavatel, pronajímatel bytů, knihomol, bývalý poradce politiků a odborník na "eurofondy", vystudovaný politolog, narozený v roce 1979

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...